hlavicka

Suzuki - iris.hu Rallye 2005 - Veszprém

22.- 23.07. 2005

   Na tuto rally jsem se dostal na poslední chvíli. V úterý mi zavolal Spaceman z CRW a řekl, že jedou do Maďarska na šotolinu a mají v autě místo. Šotolinová rally je velké lákadlo a startovka navíc slibovala 10 WRC. Rozhodování tak nebylo moc těžké.V práci jsem si vzal náhradní volno, doma padl před přítelkyní na kolena, asi hodinu plakal a bylo to :-)
   Domluvili jsme, že vyjedeme už ve čtvrtek večer. V pátek ráno byl v Maďarsku shakedown a odpoledne prolog. Na sraz v Kroměříži jsem dojel trochu pozdě, ale byly nějaké změny, takže času dost. Aspoň jsem si prohlédl malou část Spacemanovy sbírky podpisových karet. Nechápu, že jich vůbec tolik existuje. Přijel Newmen s natankovaným autem, přeložili jsme věci do jeho auta a tradá...Druhá část výpravy, kluci ze ŠRC jeli pochopitelně ze Zlína. Sraz jsme měli za slovensko-maďarskou hranicí. Sice jsme tam na ně asi tři čtvrtě hodiny čekali, ale uteklo to sledováním letadel u letiště Bratislava. V Maďarsku jsme si dali ještě jednu kafe pauzu na nějaké benzince. Nevím, jestli je to národní zvyk ale za tu dobu co jsme tam byli nikdo netankoval, jenom tři auta vjela na benzinku, objela ji zezadu dokola a pokračovala dál. Fakt nevím co to bylo...

    Měli jsme v plánu nocovat blízko servisní zóny, kde se měl jet i shakedown. Napoprvé se nám to místo najít nepodařilo. Přijeli jsme k nádraží a kluci se tam šli zeptat. Místní bezdomovec co se zrovna ukládal k spánku se na ně díval dost zle (asi cítil konkurenci) ale nakonec jim poradila podrobná mapa na zdi.. Bylo to v bývalém vojenském prostoru, který křižovala spousta cest a cestiček. Jak se před náma objevil velký osvětlený párty stan bylo vyhráno. U stanu byli dva maníci z ochranky. Plhus se jich šel zeptat, jestli tam někde můžeme přespat. Nezastřelili ho, tak jsme usoudili že můžeme. Tábor jsme rozbili v borovém hájku. Jen bylo potřeba vybrat z pod stanu šišky. To se sice moc nepodařilo, ale protože bylo skoro půl druhé usnuli jsme spánkem spravedlivých. Záhy jsme o Maďarech dozvěděli další věc. Kromě toho že jim není rozumět ani slovo, tak jsou taky ranní ptáčata. V půl šesté ráno začali zatloukat kolem toho velkého stanu kolíky a tahat mlíko... Takže budíček. Blízkost VIP stany přinášela i výhody. Byly tam ToiToiky :-)
   Servisní zóna byla fakt těsně vedle a tak jsme šli na výzvědy. Většina týmů zrovna najížděla dovnitř. Na auta s vysokým šotolinovým podvozkem je fakt super pohled. Ze servisu se vyjíždělo přímo na shakedown. A ten byl parádní. Různé druhy šotoliny, kilometrová rovinka, rychlé i pomalé zatáčky, skok. Jelo se v maďarské pustě s malým převýšením, takže byl vidět velký kus trati. Pravdou je, že bylo vidět jenom přijíždějící auto. Odjíždějící se zahalilo obrovským mrakem prachu. Kluci maďarský si to fakt užívali a jezdili jako blázni.
   Na odpolední prolog jsme museli jet kus od Veszprému. Byl to okruh, jehož dvě dráhy se křížily a dvojice aut tak kolem nás projely během jednoho kola dvakrát.Prolog měl dvě kola, pak jezdci zastavili a hned jeli další dvě kola jako Superspeciálku. Takže vlastně dvě Rz najednou. Každé auto jsme viděli celkem osmkrát! Největší šok ale byl, když jsme zjistili že se jede v obráceném pořadí. Prolog začal v jednu hodinu a nejlepší se dostali na řadu až večer. Končilo to kolem deváté. Za cenu 1500 HuF jsme měli postaráno o zábavu na celé odpoledne i večer. Nevím jak se to líbilo špičce, protože vedle okruhu bylo uzavřené parkoviště ve kterém museli mít celé odpoledne auta. Pěkně se načekali.
   Večer jsme ještě počkali na benzince na Sagiho, Vickyho a spol, kteří teprve přijeli a vedeme na naše osvědčené tábořiště. Večerní pokec se protáhl dlouho po půlnoci. Ráno byl budíček pochopitelně zase před šestou. Pořadatel klepal na stany a něco mrmlal. Nějak se z něho klukům podařilo vytáhnout, že nás vyhazuje. Slušně nám oznamoval že se válíme na trati Rz. Sagi a spol.s novinářsky označeným autem vyrazili na jinou Rztu najít skok a my jsme jenom přeparkovali kousek vedle k servisu. To už začalo pršet. Seděli jsme v autech a pozorovali cvrkot kolem.
    Když se blížil start, nastartovali jsme deštníky a pláštěnky a vyrazili. Jelo se zase kousek od servisu. Jenom nás trochu mátlo množství různě se křižujících cestiček. Dost těžko se odhadovalo kudy se pojede a kudy ne. Mlíko bylo jenom sem tam a to vždycky jenom pár metrů. Kromě diváckých míst jsme nikde ani moc nepotkávali pořadatele. Prostě pohoda. Z našeho místa jsme viděli auta krátce po startu. Bylo tam hustě obsazené divácké místo a po 22 km projeli jezdci kolem nás do cíle. Celé dopoledne pršelo. Díky složení půdy naštěstí nebylo moc bláta, ale stejně jsme byli promočení až hanba. Po poledni přestalo, tak jsme počkali na začátek druhého průjezdu a pak to zabalili. Navlékli jsme na sebe poslední suché hadry a jeli domů. Pokud chcete hodnocení toho jak kdo jel, podívejte se na http://www.czechrallyeweb.net . Tam to Newmen skvěle analyzuje.
    Byla to moje první opravdu šotolinová soutěž a byla to paráda! Doporučuju každému.
© Šedivec 01.08.2005