Rallysprintový šampoionát pokračoval třetím ročníkem Sprintrallye Pelhřimov. Vloni jsem tam byl poprvé a soutěž se mi hodně líbila. Bohužel byla předčasně ukončena tragickým skonem Tomáše Vojtěcha. Letošní ročník se jel jako memoriál Tomáše Vojtěcha. I když se jednalo teprve o třetí ročník, věděli jsme že po organizační stránce bude vše zase velice dobře připraveno. Šipky k diváckým místům jsou tady pravidlem.
Kluci byli na prázdninách, takže jsem byl sám. Před odjezdem se ozval Nedbis, který dělá videa pro Fc-Anvel a tak jsem nakonec sám nejel. Z domu jsem vyrazil v 6:00. To je na sobotu brzo, ale pro rallyfans normálka.
Při plánování jsem zase použil leteckou mapu republiky na www.mapy.cz a našel zkratku k údajné šotolině na Rz1 do Myslova. Podle mapy mělo jít o polní cestu která věrna svému jménu vede opravdu mezi poli. Letos asi počasí různým travinám přálo, takže jsme se v závěru prodírali metrovým plevelem. Auto sjelo i padák do vesnice a všechno zvládlo. Místo samotné ale za moc nestálo. Po rychlém náletu odbočení vpravo, 80m šotoliny rovně, další pravý vinkl a odjezd do vsi. Zůstali jsme do konce a protože auto zdolalo i polňačku opačným směrem dojeli jsme do servisní zóny v předstihu.
Servisní zóna byla pár kilometrů vedle, na letišti u Částkovic. Nedbis chtěl zkontrolovat kameru, kterou měl Barvík v nárazníku své Evo IX. Od mechaniků se ale dozvěděl že ji kvůli problémům s konektorem vůbec nezapojili. Tak si tedy počkáme do Barumky, kdy by to mělo jistojistě fungovat. Při odchodu jsme potkali další kluky z Fc-Anvel (vedení :-) a po krátké poradě jeli za náma na divácké místo 5 pod Křemešník. Při průjezdu Pelhřimovem jsme se jenom jednou otáčeli, což považuju za slušný výkon. Tohle město mě připadá poněkud nepřehledné. Tady jsem přípravu podcenil...
Pod Křemešníkem byla pro diváky pokosená parkovací louka, což je velké plus. Místo to bylo hezké. Po rychlém příletu z lesa auta dobržďovala do levého odbočení o 140° přes hranu a jela do údolí. Přímo uvnitř kosy, na nejfotogeničtějším místě se motala hromada ovestovaných fotografů. To bylo mínus. Ale snad jediné. Nebudu niokho jmenovat, ale někdy mně to fakt štve. Kde jsou všechny ty jejich fotky k viděni? To je ale můj problém že...:-) Kosa byla dost zaprášená, takže to klouzalo a k vidění byly hezké autobaletní kreace. O vzrušení se postaral Jirka Volf. K zatáčce se přiřítil nějak moc rychle a spolujezdec Novák zběsile mával z okýnka. Pořadatelé to nepochopili, ale všichni lidi z únikové zóny uskočili včas. Na autě se totiž k poruše diferenciálu přidaly i brzdy...
Kluci z Anvelu i s Nedbisem odjeli do servisu a já na Rz8, těsně vedle servisní zóny na divácké místo 1. Vozy tam odbočují vlevo mezi budovu statku a železnou konstrukci přístřešku. Pořád nechápu, jak se mohli všichni do tak úzkého prostoru trefit v takové rychlosti. V závěrečném servisu byla u Barvíka trocha smutku z toho, že mu v poslední Rz nadělil Polák Kuchar půl minuty a tím ho připravil o vítězství v PV o 1,4s. Nikdo tomu nechtěl věřit, ale je to tak.
Taky se projevil známý fakt z našich rally. Koukatelných je prvních 20 - 30 aut a střelci v závěru, ale velice nudný je střed pole. Výletníci... Špička se dle mého názoru hodně srovnává a přibývá uchazečů o přední místa. To je dobře. Cestu domů mi ještě zpříjemnila neuvěřitelná průtrž mračen, kdy jsem musel jet po dálnici 80km/h. Na asfaltu byla několika centimetrová souvislá vrstva vody. Dojel jsem celý a uvidíme se na Barumce.