Rally Vysočina by měla být časně jarní soutěží.
Její termín byl oproti předchozím letům posunut asi o dva týdny dopředu
a tak byla naopak asi poslední zimní.
Vyjeli jsme z Brna jako obvykle brzo ráno, tentokrát i se Stanisem
který se s náma svezl. V pátek kolem Třebíče silně chumelilo a vůbec
přicházely samé katastrofické zprávy. Minulý rok byla v noci pořádná
sněhová bouře a trochu jsme zapadli ale pak to rychle odtálo. Letos
sice nebyly silné mrazy ale moc netálo, takže sněhu a ledu bylo na
silnicích dost. Bohudík ne na těch příjezdových ale na tratích rychlostních
zkoušek.
Pořadatelé se moc nevytáhli. Tratě vypadaly z pohledu diváka hezky,
ale to bylo tak všechno. Něco jako šipky k diváckým místům asi odmítají
jako přílišné hýčkání lidí. Stejně jako podrobné mapy a popis Rz na
webu soutěže. Nemyslím si že příjem z prodeje tištěného programu je
tak velký, aby kvůli tomu rozčilovali tolik lidí. Nemůžu přece plánovat
přejezdy až ráno když si koupím program. Ještě že máme internet a
tak se dá spousta věcí zjistit od místních.
První Rzta se jela už v pátek večer v ulicích Třebíče. Tu jsme vynechali.
Měli jsme v plánu Rz 2, servis, Rz 7 a 10.
Na první sobotní rychlostku jsme se rozhodli do Heraltic. Přijížděli
jsme tam po sněhu a už to bylo sympatické. Křižovatka u kostela byla
celá pod ledem a to bylo ještě sympatičtější! Motalo se tam snad dvacet
fotografů ve vestách a televize a to je dobré znamení. Naproti nám
vylezli místní na střechu garáže, odházeli sníh, vytáhli piva a pak
hodnotili průjezdy aut tabulkama s čísly. Sice jim to dlouho nevydrželo,
ale jako fór dobrý. Viděli jsme příjezd mírnou levou zatáčkou a prudké
odbočení vlevo na široké křižovatce a sjezd dolů mírně doprava. První
jel Peták a na tom ledu se strašně trápil. Na ledu naopak krásně tancovaly
velké čtyřkolky skupiny N4 (nebo PV, jak je libo). Hlavně velká auta
předváděla moc pěkné průjezdy, ale ani někteří borci z dvoukolkama
se nenechali zahanbit.
Po projetí Hambálkova historického BMW jsme odjeli do servisu v Třebíči.
Byl na široké silnici uprostřed sídliště nad Třebíčí. Cesta sice široká
ale po zaparkování servisních a tréninkových aut zůstala dost úzká
ulička. Když se začaly sjíždět závodní vozy, bylo zajímavé sledovat
jaké má kdo obuté gumy a jaké obouvá. K vidění byly úzké gumy s hřebíky,
široké s hřeby po celé ploše nebo jen na vnitřním okraji nebo zimáky
bez hřebů. Byle to fakt pěkná loterie. Jelo se po suchém i mokrém
asfaltu, po měkkém i tvrdém sněhu i po ledě. Pepa Semerád si pochvaloval
jak se mu jede, jenom ho prý trošku zlobí Wolf. Ten byl 10s za ním.
Pak jsme zkusili Rz 7 u Sádku. Když jsme vyšli z auta potkali jsme
kluky z www.src.czechrallyeweb.net.
Kdysi jsem byl přímo ve vesnici, ale tentokrát jme si udělali procházku
do lesa kousek po startu. Po mírné pravé přes horizont vjížděli jezdci
do lesa kde byla celkem rychlá levá a pravá dolů komplet na ledě.
Byly tam k vidění krásné dlouhé smyky i trochu divočejší průjezdy.
Před koncem volal Nowi ( www.czechrallyeweb.net)
že našli moc pěkné místo v Opatově. Tak jsme udělali změnu a jeli
tam.
V Opatově jsme poznali co je to hodně sněhu. Vozy se proplétaly mezi
sněhovými hromadami a brodily deseti centimetry rozježděného sněhu,
aby pokračovaly v hlubokých kolejích uličkou mezi domky k mostku.
Hodně pomalé místo, ale moc pěkné pokoukání. Pepa Semerád v pohodě
udržel vedení a moc mu to přeju.
Škoda že jelo tak málo aut, ale i tak to byla povedená rally. Ještě
trochu zlepšit divácký servis a bude to.
Jestli se chcete podívat na fotky, stačí kliknout na náhledy vlevo.